sobota 28. května 2016

Neklidné ráno

Často se mne přátele ptají na účinky čaje, jestli jim dodá energii, náladu, "nakopne je"...? Protože moc nevím, jak na to reagovat, tak jim to prostě ukážu...vyberu pár čajů, nádobí, místo a čas a předvedu jim to live. Někdy se smějí a neví čemu, jindy je bolí hlava a občas mi pak taky přichází zpětné vazby typu: "Fakt dík, nemohla jsem celou noc spát."

Tentokrát bylo vybráno pár čajů pro mne s tím, že si mám udělat takovou malou studijní degustaci...

V "nápojovém lístku" bylo:
  1. Mi Xiang (Formosa Special Wild Black Tea) z Amany
  2. Dong Fang Mei Ren
  3. Taiwan Hong Cha ze soukromého zdroje, na který jsem se zapomněla zeptat :)
  4. červený čaj studenta čajové školy v Kunmingu
  5. Bao Shan Ye Sheng Hong Cha

Způsob přípravy: 2 g listí na gaiwan
Doba louhování: 2 min

Celé ochutnávání probíhalo ráno, kdy mám (myslím) nejcitlivější chuť. Po prvním čaji mi bylo dobře, byl sladký, výrazný, ale ne agresivní. Byl cítit dlouho po dopití. Druhý model, tentokrát oolong s velkým podílem stříbrných tipsů, voněl po zalití jako heřmánek. Působil na mne z celé ochutnávky nejlépe. Po třetím čaji mi začalo být divně. Horko, potily se mi ruce, čaj hořknul a já musela začít větrat. Dokonce jsem si mezi třetím a čtvrtým šálkem dala hodinovou pauzu. Čaj studenta čajové školy na mne voněl až příliš silně a svíravě. Z listí byla ale cítit podobná "divokost" jako z Mi Xiang. V chuti nebyl tak výrazný, jak jsem podle vůně očekávala. Poslední ochutnávaný kousek byl ve vůni zajímavý, voněl jako starý čaj, ale s určitou dávkou šťavnatosti. Nicméně byl kyselý, až tak výrazně, že to vyvolalo podivnou palčivou dochuť.





A závěr celé této degustace?
Hong Cha zřejmě není pití pro mne. Čaj piju i pro pocit klidu a pohody, oheň a divokost červených čajů nedokážu teď docenit. Zároveň mne ale hodně baví jeho výrazná chuť a jadrnost.


neděle 8. května 2016

Žlutá je dobrá

Pampeliškový med si pamatuju už z dětství, kdy mi strašně vadilo, že stéká z chlebu s máslem. Dneska už si ho na chleba nemažu, ale dělám z něj třeba skvělou limonádu. Nebo ho přidávám do snídaňových kaší, smoothie... Je třeba říct, že pampeliškový med není med, ale sirup. Je plný cukru, takže nic pro dietářky :) ...a taky, že pampeliška je nick Smetanky lékařské, dvouděložné rostliny z čeledi hvězdnicovité, nenáročné byliny, která v Čechách dostala své jméno podle "mléka", které vytéká z jejích stonků po utržení.

Jeho příprava není nijak těžká ani složitá, vyžaduje jen trochu trpělivosti.

Budete potřebovat následující:
  • 400 květů smetanky lékařské
  • 8 citronů a limetek, nejlépe v bio kvalitě
  • 2 kg cukru
  • vodu

400 květů 


Fakt se toho nemusíte bát, 400 není tak moc, jak se zdá, budete to mít natrhané za chviličku. Pak nechte květy chvilku stát, ať z nich vylezou všichni broučci. Pampelišky propláchněte studenou vodou a dejte hmyzu ještě trochu času na úprk.. Citrony a limetky dobře omyjte teplou vodou a nakrájejte na kolečka i s kůrou. Všechny pecky odstraňte a přidejte citrusy do pampeliškových květů. Tahle žlutá krása se zalije vodou, tak aby bylo vše ponořené a vaří se 15 minut (já používám 7 litrový hrnec, chce to fakt něco většího..) Pro dnešek máte hotovo. Když hrnec vychladne, přendejte ho do lednice a tam nechte vše louhovat do druhého dne.

Asi po 24 hodinách je dobré květy přecedit, vyždímat je a začít vařit výluh s cukrem. Když to nezvládnete, jako já, protože jste se zasekli v oblíbeném podniku, nic se neděje...ono to v tý lednici počká i o den déle... Ale teď už je pampelišková voda na sporáku, přisypala jsem 2 kg cukru a pomalu začínám vařit. Radši na mírném ohni, abych u toho nemusela stát a pořád míchat, a hodně dlouho - kolem tří hodin. Med se zredukuje asi na polovinu objemu a zhoustne. Během vaření sbírejte žlutou pěnu, co se na hladině bude vytvářet. To jsou zbytky pylu a ty v medu nechceme.


 
 

Asi po třech hodinách je hotovo. Med už jen nalijte do sklenic a ještě horké je zavřete. Další využití už je na vás, ale jeden tip vám dám....

Pampelišková limonáda:
pár koleček citrónu, lístky meduňky a máty, malý panák pampeliškového medu, 0,75 l vody (může být i perlivá)... jak se dělá limča asi psát nemusím, tak už jen fotku a přání spousty krásných slunečných dní!



Pampelišková limonáda

 

pondělí 18. dubna 2016

Nádherná zelená

Jaro je pro mne o kvetoucích stromech, medvědím česneku, konvalinkách,  kuřátkách, jelitech na nohou od vesnických pomlázek, ...taky o alergickém "hepčí", o dojemném pláči nad bedýnkou s koťátky a od loňského roku je taky hodně o zelené sladkosti v šálku - jménem Sencha.

Loni jsem jich pila hodně. Některé byly opravdu nezajímavé. Svíravé, hořké, ... kdyby byly dětmi, budou se vztekat a vřískat uprostřed nákupního centra... jiné byly jemné a florální.. jedny vydržely chutnat i do čtvrtého nálevu a další zas odcházely už po prvním..

Jeden z těchto zelených zážitků ve mne ale přečkal celou zimu...

Shincha Zairai v bio kvalitě (J.Melzer) byla čistá, nálev neměl žádný kal, s chladnutím nepřicházela žádná změna v chuti. I čtvrtý nálev dával sílu a svěžest a sladkost byla cítit z šálku hodně dlouho. Jako jediná voněla přesně tak, jak chutnala - sladce. Všimla jsem si jí už při mini domácí degustaci, kde jsme srovnávali 4 vzorky vedle sebe...


Mini degustace v domácích podmínkách



Naplno jsem si jí začala užívat, až když mi domu dorazilo celé balení. Ale jak to tak bývá, čaj který opravdu chutná, mizí rychle. Na tohle pití budu vzpomínat ještě dlouho.


Shincha Zairai
  

Škoda, že nemám víc fotografií, ale stejně, tohle obrázek vystihnou neokáže - tohle se musí zažít...

Moc se těším na letošní "green power" z Japonska !



neděle 17. dubna 2016

Tofuknedlíčky

 
 


Občas dělám do polévky takový malý nočky se strouhaným tofu a tak mne napadlo to rozjet ve větším... Tyhle knedlíčky jsou z brambor a tofu natural.

Uvařila jsem 5 menších brambor ve slupce a po vychladnutí je najemno nastrouhala. K nim jsem přidala sůl, hrst nasekaného mladého špenátu a nastrouhané tofu. S uzeným tofu je tohle jídlo ještě o level výš... :). Vznikne celkem nelepivá hmota, která se tváří, že dobře drží, ale nedrží, takže zahustit a "dolepit" Jizerkou smíchanou s rýžovou hladkou moukou. Vařila jsem je v hodně osolené vodě. Hotové jsou až když už chvíli plavou na hladině. (Jako, že...vaří se, vaří se...vyplavou na hladinu...vaří se...ještě chvilku...a teď s nimi ven :) )

Omáčka je....z toho, co bylo doma! Takže osmažená cibule, mrkev, sůl...podlít a dusit, pak červená řepa. Ta byla vařená, stačilo jen nakrájet a prohřát... zalít vodou, sójovou smetanou a rozmixovat. Kořenila jsem čerstvým estragonem, římským kmínem a vlastně přiznám i tu decku portskýho, kterou jsem ale nenechala až tak vyvařit, aby to mělo grády :)

Slavnostní nedělní oběd to není, ale včera, jako pozdní oběd... dokonalost :)

sobota 16. dubna 2016

Ani kapka vedle

Když jsem začínala s čajováním, měla jsem jen misku a listí. Pak jsem dostala konvičku a tři šálky. Vždy jsem při čajování používala bílý ubrus a snažila se, abych ho nepolila, protože ty tmavé puery prostě vyprat nejdou. Pamatuju si, jak jsem se jednou tak potichu ptala: "A co, že je to čajový moře?"
 
Dodnes žádné nemám a vlastně o jeho nákupu ani neuvažuji. Ne, že bych  na skvrny od čaje zvykla, ale nepotřebuji ho. Mám pocit, že by mne svádělo k příliš ledabylému stylu přípravy. Bez něj jsem soustředěná a myslím, že by mne zbytečně rozptylovalo.

Opatrnost a úcta k čajování patří stejně jako jistá dávka citu. Postupem času jsem se naučila poslouchat vodu vařící se v konvici a zvykla jsem si ji vypínat mnohem dřív než to stihne sama. Většinou čaj sypu do konvičky z ruky. Mám ráda ten blízký kontakt s listím. Nikdy jsem nepoužila váhu ani teploměr, všechno se snažím spíš vycítit...
 
Stejně jako dnes...
 
Čajovačka na studni
 
 

Da Hong Pao z pohoří "Tygří řev" v nové konvičce z Klikova
 

Taky čaj spíš "cítíte" než "měříte"?
 
 

neděle 3. dubna 2016

Bábovičky & spol.

Dneska mne nenapadá žádný speciální úvod, takže...

ingredience a postup:

  • 3 lžíce chia semínek namočit v deci a půl vody
  • 1 banán rozmixovat se šťávou z jednoho citronu (pokud je bio, tak přidejte i strouhanou kůru)
  • 2 hrnky polohrubé mouky (bezlepkovou verzi dělám z rýžové hladké a pohankové celozrnné v poměru 1:2)
  • 1 hrnek cukru
  • 1/4 hrnku oleje
  • 1/2 hrnku rostlinného mléka (domácí slunečnicové)
  • lžička prášku do pečiva
  • vanilkový extrakt
  • kapka rumu (šlo tam Diplomatico, protože nic jiného doma nemám:) )
  • holandské kakao

Mouku, cukr a prášek do pečiva dobře promíchejte. Do sypké směsi přidejte všechny ostatní ingredience. Chia semínka přidávám k banánu a ještě před vylitím do mísy směs mixuju, udělá to takovou pěnu. Vše dobře promíchejte a naplňte prvních šest formiček asi do 2/3 jejich výšky. Do zbytku těsta přidejte kakao a naplňte zbylých šest formiček (ty je lepší vymazat olejem).Pekla jsem na 180 °C asi 25 minut. 


 


Vypadá to slavnostně a vůbec nic na tom není - takhle peču nejraději!
 
 
Přeji Vám sladké a hravé jaro!

neděle 27. března 2016

Tofu, miluju tofu!

Tofu je jednou z mých nejoblíbenějších surovin. Dá se s ním opravdu kouzlit a nebo ho jen tak nakrájet a vytunit jím housku k svačině (v takovým případě doporučuju uzené tofu). Zároveň vůbec není časově náročné na přípravu. Jeden z nejčastějších pokrmů, které si připravuju je obalované tofu se salátem.


Obalované tofu se salátem s cizrnou
 
 
V tomto případě používám tofu natural a kořením podle toho, na co mám chuť. Těstíčko dělám z
Hrašky na obalování podle návodu, ale ještě předtím tofu nakrájím a posypu kořením (nejradši tymián nebo kari, prostě něco výrazného). A obalím v kukuřičné strouhance. Na fotce je jen tofu v těstíčku, ale se strouhankou je to fakt lepší ;) Salát je klasika - směs salátových listů, rukola, cizrna z plechovky, cherry rajčata a zálivka z olivového oleje, vinného octa, cukru, soli a citronové šťávy.
 
 
Jeden z nejlepších stylů úpravy tofu je podle mne rozdrobení tofu a následné osmažení na pánvi. Na to mi nikdy nikdo neřekl, že "to nemá chuť".  Jasně, že hezky na cibulce, s kořením. Když přidáte kmín, kurkumu a černou himalájskou sůl, máte vegan "vajíčka". Já je tady připravila s červenou paprikou a koriandrem. Jako přílohu jsem zvolila bramborový kostičky. Ty se chvilku povaří a pak opečou na pánvi. Nejchutnější jsou s římským kmínem. Zelenina je jen lehce orestovaná na olivovém oleji a osolená, koření už žádný.
 
 
 
Tofu & bramborové kostičky & letní zelenina
 
 
A to nejzábavnější nakonec. Tofu kostky s polníčkem a žampiony. Žampiony oloupu, rozkrájím na čtvrtky (větší na šestiny) a hodím na rozpálený olej. Chvíli restuju, pak osolím, aby pustily vodu a ta, když se odpaří, je hotovo.. Tofu natural nakrájím na větší kostky, které osolím. Připravím si dvě krabičky s víčky, do kterých dám mouku a strouhanku. Kostky tofu hodím do krabičky s moukou, zavřu a pořádně s ní zaklepu (všechny děti to moc baví a mne vlastně taky). Pak kostky hodím do Hrašky na obalování a odtud putují do krabičky se strouhankou... takhle krabičková metoda se dá použít na cokoli, dělám tak květák, brokolici i sójové nudličky. A když si do krabičky s moukou dáte i koření a sůl, bude to ještě rychlejší ;)
 
 
 
Tofu křupavé kostičky s žampiony, polníčkem a cherry rajčaty


Nejlepší na tom všem je, že tyhle recepty jsou do půl hodiny hotové i s naservírováním. Takže jsou opravdu mnohem rychlejším řešením než se najíst v restauraci. Tofu využívám často i při pečení sladkostí, ale to si nechám na některý z dalších článků.
 
 
 
 Přeji dobrou chuť :)