sobota 16. dubna 2016

Ani kapka vedle

Když jsem začínala s čajováním, měla jsem jen misku a listí. Pak jsem dostala konvičku a tři šálky. Vždy jsem při čajování používala bílý ubrus a snažila se, abych ho nepolila, protože ty tmavé puery prostě vyprat nejdou. Pamatuju si, jak jsem se jednou tak potichu ptala: "A co, že je to čajový moře?"
 
Dodnes žádné nemám a vlastně o jeho nákupu ani neuvažuji. Ne, že bych  na skvrny od čaje zvykla, ale nepotřebuji ho. Mám pocit, že by mne svádělo k příliš ledabylému stylu přípravy. Bez něj jsem soustředěná a myslím, že by mne zbytečně rozptylovalo.

Opatrnost a úcta k čajování patří stejně jako jistá dávka citu. Postupem času jsem se naučila poslouchat vodu vařící se v konvici a zvykla jsem si ji vypínat mnohem dřív než to stihne sama. Většinou čaj sypu do konvičky z ruky. Mám ráda ten blízký kontakt s listím. Nikdy jsem nepoužila váhu ani teploměr, všechno se snažím spíš vycítit...
 
Stejně jako dnes...
 
Čajovačka na studni
 
 

Da Hong Pao z pohoří "Tygří řev" v nové konvičce z Klikova
 

Taky čaj spíš "cítíte" než "měříte"?
 
 

6 komentářů:

  1. how you do one thing is how you do everything :))

    OdpovědětVymazat
  2. Ale přiznam se že občas do toho namočím prst :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :D tak to je případ pro čajovou policii!

      Vymazat
  3. Souhlasím s tím, že příliš mnoho věcí ruší koncentraci. Jen si dovolím připomenout, že účelem čajového moře není dovolit milovníku čaje, aby ledabyle bryndal kolem. Umožňuje přelévat konvičku během luhování vroucí vodou...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jasně, já vím, k tomuto účelu používám mělkou misku, když už tedy chci konvičku polívat...nebo to dělám přímo v trávě..

      Vymazat